Frantíci, mrníci a pindíci aneb co by rodiče měli vědět o sexu?
Na jedné konferenci jsem měl přednášku ,,Co by všichni rodiče měli vědět o sexu´´
Po vřelém úvodu a přivítání jsem se otočil k publiku a řekl: ,,Jak v naší společnosti nazýváme penis?´´
Bylo ticho. Hrobové ticho. Jedna dáma v přední řadě šťouchala loktem do manžela, jako by se ptala: ,,Harry, o čem to mluví? O financích nebo o čem?´´
Jsem si jist, že doufala, že se přeslechla, že jsem neřekl penis, ale peníz. Jenže to nebyla pravda.
Usoudil jsem,že to zkusím znovu. ,,Tak nestyďte se. Jak v naší kultuře říkáme penisu? Nebo jinak pánové, jak říkala Vašemu penisu Vaše maminka? Když jsem opět nedostal žádnou odpověď, požádal jsem, aby zvedl ruku někdo,kdo má nějaký návrh. Pomalu se v sále objevila nějaká zvednutá ruka ,,Péťa´´, řekl někdo. ,,Mrník´´, řekl někdo jiný.
Konečně se začali rozehřívat. ,,Ptáček, lulan, pinďa
Co nám ale tyto legrační, někdy roztomilé přezdívky vypovídají o našem vztahu k sexu?
Myslím, že tímto způsobem dáváme najevo, že je nám mluvení o pohlavních orgánech nepříjemné. Dáváme jim roztomilé přezdívky nebo zdrobněliny, protože ,,opravdová´´ slova nám připadají příliš špinavá a provokující.
Většina z nás se stydí,když má s manželem, manželkou nebo dětmi mluvit o sexuálních otázkách. Protože stejně tak nás to učili rodiče.
Proto to mnohdy vypadá,když děti učíme mluvit následovně:
…když chlapec ve věku batolete ukazuje na různé části svého těla, a rodiče mu říkají nos, oko, palec, najednou slyšel podivnou zdrobnělinu, když ukáže na své genitálie, a místo normálního označení slyší něco jako lulánek, pindík, Linda, lumpík apod. Brzo poté se dozví, že tohle slovo nemá používat nikde jinde, než doma. Správný název je samozřejmě penis a ta váčku podobná věc pod ním je šourek s varlaty.
Když učíte své děti, učte je správná slova.
Z knihy Sex začíná v kuchyni - Kevin Leman